Spisovatelskou dráhu Maximiliána Schmidta zahájil neočekávaný úspěch, který se dostavil za jeho působení v armádě. R. 1850 složil přísahu vlajce; r. 1859 byl jmenován inspekčním důstojníkem při královském sboru kadetů v Mnichově. Rekruté se tehdy trápili s komplikovanou stavbou nově zavedené Podewilsovy pušky, kterou si nedokázali zapamatovat. Puška pojmenovaná po vynálezci Philippovi Freiherrovi von Podewilsovi se nabíjela zepředu, ale o několik let později byla přestavěna tak, že se nabíjela zezadu. Maximilian Schmidt vložil jednotlivé části pušky do jednoduchých veršů, které si kadeti mohli lehce zapamatovat. R. 1862 byla vytištěna publikace „Das Podewils-Gewehr; in Versen dargestellt von einem bayerischen Infanteristen“ (Podewillsova puška; ve verších znázorněná bavorským pěšákem), která se rozesílala pěším plukům a rozdělovala mezi vojáky. Během nejkratší doby se prodalo přes 10 000 kusů a „Podewilsova puška“ se již v prvním roce dočkala jedenácti vydání. Maximilian Schmidt dosáhl s 400 zlatými čistého zisku většího úspěchu než s prvními čtyřmi svazky svých lidových povídek dohromady. Četné noviny a časopisy i samotný vynálezce pušky chválili praktické využití Schmidtových rýmů. Ve stejném formátu (ca 11 x 6 cm) r. 1868 vyšla jeho 30stránková „Kochbüchlein für Soldaten im Felde, Jäger und Touristen“ (Kuchařka pro vojáky v polním táboře, lovce a turisty). V průběhu let strávených ve vojenské službě složil Maximilian Schmidt i vícero válečných básní, např. „Hinaus ins Feld fürs Vaterland“ (Na bojiště za vlast), které byly „častokráte zhudebněny a zpívány na bojišti“ („Der Sammler“, Zábavná a literární příloha Augsburger Abendzeitung, 25.02.1922).

Začátky

05